Klínovec 2010
tak jak jsem avizoval už minule, vydal jsem se na víkend na klínovec pojezdit na zdejší, českým pohárem prověřenou trať.už při cestě na kopec jsem věděl, že to tam nebude zadarmo, proto řádně vystrojen s páteřákem, holeněma a dokonce jsem po roce zase vzal na sebe lokty a postavil se u vrchní stanice na startovací rampu a s pohrávající si myšlenkou, jak se mi odpočítavá čas ke startu jsem se rozjel vstříc novým zažitkům.ano novým zážitkům, protože poslední seznámení s tratí bylo ještě na starém dobrém pevném kole a teď, teď tam jsme s celobrkem.no pokud sem si z počátku myslel, že sjed to na fullu bude pohoda, protože celobrko to všechno požerea poznatky z pevňáka říkali, že je to jetitelný.
po sjezdu z rampy řadím na nejmenší, ať to má hned z počátku řádnej špííd. jedu si začátek na pohodu, když se po cca 300m začíná objevovat pořádná porce šutrů, který se objevily po nedávných deštích. k tomu je ještě na výběr ze dvou stop, ale pokud se ti podaří, jako mě předkem vybrat levou a zadním pravou stopu, tak pak začína pořádný rodeo jak se z toho dostat, bez pádu či nutnosti zbrzdit na nulovou rychlost.volím stopku, vyklepat ruce a hned si na rovinu říct, že to je fakt masakr. dál pokračuju už v rozvážnějším tempu, protože na kopci jsem sám a žadnej jinej bajker se asi ani neukáže, a co kdybych sebou plácnul na zem tak blbě, že se mi nebude chtít zvednout.jenže po nějakým tom metru, v zjištění že to jde pustit i rychlejc a ne se dolu plazit jak něměckej důchodce co sejde z pěší stezky.první pasáž v lese je nově udělaná, od minula se to dá jed víc v levo, tedy v lese, a ne po okraji jak dřív. proto těžiště hodně nad zadní kolo a pouštím ji tam.po pár metrech jaksi zjištuju, že už já nemám kolo pod kontrolou, ba naopak kolo se mnou cvičí jak na spartakiádě.volím rychle stopku, nenže v tom svahu to není jen tak, zastavit si kde chceš, proto stojím až po 20m za mistem kde sem původně chtěl.vyklepávám ruce, rovnám holeně a odmlžuju optiku.abych něco taky vubec viděl a mohl vybrat pro přístě lepší stopu. pokračuju směle dál s vidinou, že dál nesleduje usek, kde se to dalo i pustit a užít si odkloněnejch zatáček plnejch šutrů, jenže zase ty prokletý deště z toho udělali něco, co byl obrovskej tobogán s hloubkou stopy 30cm a jen tak tak se do toho vejdeš s pedálama, jak je nemáš celou tu dobu ve vodorovný poloze tak se sekneš a automaticky nasleduje otočka o 90 či vice stupňů, hehe. naštěstí usek trvá jen několik desitek metrů, pak přicházi pravá do lesa kolem pařezu, nějakej ten sestupovák a zase levá na louku, a hned po pravý ruce hupky do lesa a přes pařez a kořený rychle o 2m níž, kde přichází nějvětší zádrhel dne, už to zase nemužu udržet v prackách, rodla se stáčej, přední kolo se seká o kámen a pařez, zadní kolo se zvedá, ja s ním a pomalu ale jiste přecházím do kotoulu přes řidítka, helmou reju brázdu, ramenem testuju zdejší kameny a stehno dostává koňara od blízko se vyskytujícího se zbytku pařezu.snažím se zvednou, ale ouha, levá noha nechce držet rovnováhu mýho těla. kácím se zase k zemi, myšlenky černý. rychle zkouším hybnost nohy, je ok, podle hmatu kost nečouhá, je to ok. zkouším znova si stoupnout, jde to z těžka, ale jo, stojím, rychle koukam co že to mam po nohavicí. modřina přes celý stehno. barevný spektrum modřiny se mění velice rychle.rameno je ok, helma taky vydržela, jen dres a kalhoty, jak když se nechám vláčet za autem po lesní cestě.hehe. po pauze se rozjíždím dolu k lanu. na levý noze nemám žadnou stabilitu, nemohu se o ni opřít do pedálu.proto jedu fakt jak jouda. ale co, sem celej. dole na lanu přemejšlí, co dál, noha bolí, má to cenu jet znova ? no nahoře se rozhodnu. kupuju lupen za 60kč, potkávám strýho dobrýcho šéfika co nakládá kola na lano, má zase kecavou. cesta na horu je děsně dlouhá, jedu jen já a za mnou 4 turisti.
po výstupu jdu k autu, napiju se a říkam si, jedeš sem a dáš to jen jednou, ani hovno, jedeš dolu znovu, víš už co kde je a jak co dát. na bolest nohy zapomínám, když vím, že dole budu mit obecenstvo, valím ji zase na plnej. sice zase trochu styl jak v pračce,ale jedu. ve třetině dávám pauzu na ruce, střední usek, jedu po starý verzi tratě, usek tobogánu jedu mino, abych se tomu vyhnul, usek kde sem padnul, sjiždím na jistotu a řikam si, jak sem tu mohl takle lehnout.pak to pouštím dolu rovně, po šutrech v plnejch. prdel na zadním kole a občas smrad od brzdy jak brzdím abych to měl v kontrole. když tu zase, kolo plave, nedržím směr a rodla plavou jak když povolíš na nich šrouby, zastavuju a diagnostikuju problém, ejhle, prední kolo nemá duši, tak to je nemilé, nemám novou, proto rezignuju, stláčím kolo k lanu a jedu nahoru, kolo rozebírám a uklízím do auta.
no tak jak bych to na závěr vyhodnotil, dvě jizdy, ani jedna kompletně dojetá, první po pádu, druha kvůli defektu stlačená.utraceno 120kč´za vlek, jedna noha mimo hru i pro běžnou chůzi, naražený rameno, ale jinak fajn víkend, protože jedu jen kousek. víkend trávíme u známých v kovářské, tam načínám pivsoně, a je mi skvěle, po pár lahváčích začíná i ustopovat bolest a pak už mi je i všechno fuk.tak takhle sem pojezdil na klínovci ! a jaký si měl víkend ty ?