klínovec 2008
Tak tu máme další rok a další bajkovej výlet a tentokrát jedeme na Boží dar. Jak jistě víte, je tu sjezdová trať a taky tam bydlí náš olympionik Lukáš Bauer a ještě dodám, že se zde nachází Ježíškova cesta J.
Cesta byla v pohodě i když mi přišla celkem dlouhá. Ubytování jsme měli domluvené v chatce se jménem Adélka a vše jsme si zařídili přes email. Při příjezdu k chatě vystupuju z Krále a hnu si se zádama. Bolí to jako svině, ale doufám, že to rozchodím. Zvoníme na zvonek otvírá nám pán a my říkáme, že jsme tu a že se chceme ubytovat. Volá svoji manželku, prý to má na starosti a ta o nás neví, že prej nám posílala email, že ubytování ruší, očekává příjezd nějakých školáků a všechny pokoje budou plné. Prý máme přijet za několik dní. Koukáme na ní jako že si dělá prdel, ale myslí to vážně. I pan domácí, pojmenovali jsme ho Pažout J nám radí, ať jedem domů a přijedeme za pár dní. Nakonec se trochu dohadujem a musím říct, že Pažout byl ochotný a sehnal nám ubytování hned ve vedlejší chatce kde zná majitele.
Tak vyndaváme věci z Krále, kola uklízíme na chodbu a deme se ubytovat. Pokoj máme luxusně velkej, je tam asi šest postelí a dost místa. Otvíráme pivko a já si protahuju záda na zemi na chodbě, aby trochu povolily. Jinak v celé chatce nikdo není, jen já a Kalfi. První den je pěkně, svítí sluníčko a tak se oblíkáme a jedem hledat trať. Chvilku nám to trvá, protože to zbytečně obcházíme, ale když sme tu poprvé, tak se nemůže nikdo divit. Kupujeme si pár jízd a jsme zvědavý co nás čeká. Cesta dolů v pohodě, ale myslím, že si jí neužíváme tak jako na Špičáku. Prostě sjezdová trať se spoustou kamení, občas menší skok, ale jinak nic moc zábavného. Dole nám ochotný pán u obsluhy dává kola na hák a jedeme stoletou lanovkou na horu. Jedem další jízdu a já sem si poprvé na Božáku zapíchal. Povoluju zadní šrouby, vyndavám plášť, hledám průraz a nakonec hledám v batohu lepení. Žádné lepení nenacházím, tak hledám duši (máme každej tak dvě náhradní plus i plášť, kdyby náhodou). V batohu nic není, tak trochu nasranej zase dávám kolo dohromady a tlačím dolů. Na vrcholku lanovky potkáváme několik bajkerů, tak se ptám po lepení. nikdo nic nemá, tak si s Kalfim dáme aspoň pár piv v hospodě. Při pití, přemýšlíme, jak se co nejrychleji dostat do Adélky a nakonec jeden z nás dostává nápad, že pojedeme oba dva na Kalfiho kole a druhé kolo budu držet v ruce. Dopíjíme pivka a de se na to. cesta je z kopce po silnici, tak by nám to mohlo ušetřit čas. Kalfi stojí na šlapkách, já sem tak nějak na sedle a zároveň objímám Kalfiho a tak si držím svoje kolo za řídítka. je to celkem prdel a ze začátku nemůže vychytat rovnováhu. Na konec se to podaří a do Adélky frčíme jak dva malý parchanti. Měnim duši a hned zase zpátky na kopec. Tentokrát nám někdo radí, ať to vemem jinudy. Dáme se tedy podle rady a ocitáme se na sjezdovce, kde vlastně nic není, jen tráva a kopec dolů. Nasedáme na bajky, frčíme dolů, pouštíme brzdy ať to troch jede a mě přijde, že fakt letíme. V polovině sjezdovky je levotočivá zatáčka, tak musíme hodně brzdit až zastavujeme a je cítit smrad z kotoučů. Celej den jsme jezdili, jak na oficiální tratit, tak i na sjezdovce a udělali pár fotek a vypili několik pivek.
Večer koupel a de se do „města“ na pivko.předtím ale lehká procházka po božáku.na konci obytné zóny nacházíme menší dirty.koukáme na ně a s myšlenkou že zitra je zkusíme jdem na to pivo. Hospody sou prázdný nikde nikdo, ale nakonec nacházíme útulnou hospodu hned za kostelem. Pijem pivka, já si dávám klobásu, která je fakt vynikající, kecáme a popíjíme. Celkem jsme se zrušili, tak se de na pokoj, když tu náhle přišla myšlenka, co jit zkusit ty dirty ? berem jen helmu a kolo a hurá na ně. Pár skoků po pár pivech je krutých, hlavně když nemáš chrániče holení a pedál ti to dá najevo, že škrábaneček je skoro až na kost.tak to balíme a jde se spát. ležim v posteli a strašně se mi motá hlava a chce se mi zvracet. Rychle vstávám, abych si nepoblil postel, ale na záchod, který je na chodbě už to nestíhám a tak votvírám okno a zvracim. Vedle v Adélce slyšim dětský zájezd, který má hned okno vedle nás, tak se tomu směju. Pobliju nějakou stříšku, nebo co to podemnou je a vyplachuju si pusu limčou. Další dvě pet láhve leju z vokna na blitky, aby to nebylo tolik vidět. Ani nevím jestli to pomáhá. Až v Ústí jsme zjistili, že to Kalfi fotil.
Druhej den opět krásně a jedeme jezdit. Tentokrát už máme v batohu duši, lepení a pár důležitýho vercajku. Snad nás již nic překvapit nemůže. Jenže to by se nesměla jet hned první jízda dne, ve které Kalfi potkal na trati klacek, nobo co klacek, přímo větev a ta mu ze zadního výpletu kola udělala exekuci na 14drátů.A doprdele, co ted, je to skoro v polovině trati, na horu to talčit nemá cenu, tak pěkně po svejch dolu k lanovce a nahoře sned někoho potkáme kdo by měl stahovák na povolení pastorku a pár drátu, abych to mohl provizorně vyspravit.Nahoře sice pár lidí je, ale nikdo nám nemůže pomoci a jen si fotí moje kolo a čejkyna se ptaj, jestli nemá strach o muňku, když na ni nacpal vidli o180mm zdvihu, čejkyn moc nechápe, kejve a směje se. Cesta na ubytovnu je stejná jako první den, ale v opačném gardu, já za čejkynem a držím si kolo.cestou propadám do deprese, co jako budu dělat, druhý den dovolené a ja dojezdil, co dalších 6dní ??? Naštěstí je tu Pažout, pažouta zná každý a každýho zná pažout. Super, dostáváme radu, že dole pod jáchymovem ve vesnici bydlí jakýsi František ( dalo by se říct že dobrota ) který sic je sobota a on chtěl odpočívat u Tý-Ví tak se nechává přemluvit, že když bude v telce prd, tak na to vlítne.Padá mi kámen ze srdce, tak snad ježdění nekončí a já budu moc další den jezdit.cestou nahoru na božák se bavíme, že franta je dobrej kluk, že sice materiálové vybavení jeho krámku odpovídá roku 1994 ale co, když kolo opraví, tak bude bůh. Na božáku není co dělat, zbejvá chlastat.dáváme před adélkou plechy od kozla a kecáme, když tu náhle se objevuje františek s mým zadním kolem.je v cajku a já mohu jezdit, platím nějakejch 350kč i s dýškem za dovoz a rychle kolo nasadit do rámu, at mužem ještě jezdit.
Neděle, je to zase krásný den, ještě než vůbec něco sjedem, hned dáváme pivo v jedné z lesních chat, nikde nikdo, jen obsluha která zrovna vstávala, jsou ochotní a natočí nám pivo, to v nás mizí jak pára nad hrncem a s otázkou dáme ještě ? není co řešit, jedno se tam vejde, vždyť je ráno, na ježdení je času dost.U dolní stanice lanovky jsem něco kolem 11h, a to jde, na to že jsme ráno vyjeli něco po 8h. po strastiplné cestě na vrchol klínovce si dáváme v bufáči česnečku za vysokohorskou cenu 30KáČé a Plzničku. Jíst a pít se musí, když se jezdí. Nahoře je početná banda lidí, většina už přijela potrénovat na pohár. Mezi těma všema potkáváme týpka, má can bumse celopéro v punk úprave a tak kecáme a ptá se jek nás to tu baví. Nabízí nám, že nás proveze po místních cestách, že to je sjezd dlouhý přes 8km se nám zamlouvá, jedem s nadšením, prvních pár set metrů, pak nastaává peklo, cesta dolu po kamenech velkejch jak fotbalovej míč, který jsou volný od nedávného deště. Na HT je to peklo, pořád je slyšet jak kameny lítaj od predku na rám, přehazka dostává taky nažrat a ruce máme jak když bysme složili vagón uhlí.tak tudy příště už nééé ! tak typař nabízí jinou variantu, prej z vrcholu klínovce po zelený ( myslím že to byla tahle barva ) přes sjezdovky dolu na neklid a pak přes 4x trať na božák, ok, to by mohlo být príma, jedem teda, cesta hravá, jedem si ve vláčku za sebou, občas se předjedem, ale jen do te doby, než mám já ( kalfi ) zase problém, předhozí cesta dolu po kamenech mému napínaku řetězu vysvětlila, že nedrží na uchycení ISGI ale jen pod středovou osou. No super, oprava je to celkem lehká, jen mit potřebné nařadí u sebe, no tak co, na volnoběh to pouštím za klukama směr božák. Před adélkou rozbaluju servis zónu, kolemdoucí helmuti koukaj jak bagr do myší díry a já z vesela ladím napínák zpátky pod osu a dotahuju vše.no ale nebyl bych to já, abych druhou kliku nadal blbě, tak jak sem ji dal bych s tím mohl jezdit leda tehdy, pokud bych měl jednu nohu krátkou. Ježdění pro ten den skončilo, budem odpočívat.kouknem po okolí.
Pondělí je na klínovci odpočinkovej den, jelikož lanovka má pauzu.co tedy s volným časem ? ráno jedem do ostrova na nákupy, došlo pivo a taky chcem něco k jidlu, čínský polívky nás už moc neba. Po návratu probíha dopolední siesta na lavičce v parku s tureckým kafem.tady trávíme většinou i snídaně.je to příjemné prostředí. Po obědě ( čínská polívka + 2 rohlíky a kozel v plechu ) berem kola a jedem na výlet po okolí, dostáváme typ v infocentru že za božím darem jsou rašeliniště, berem ji teda tam, je to cca 850m od hlavní silnice na jáchymov. Jen je škoda, že lávky, vedouci k rašeliništi jsou v dezolátním stavu a dál nás to nepouští, děláme teda fotky u místního altánku ( zde vznikla fotka čejkyn = helmut turist), čumíme do okolí a pak jedem zpátky na božák.
Úterý, středu si moc nepamatuju, tak nic psát nebudu, jen vím, že se ve čtvrtek ráno byl poslední den ježdění.jedem zase přes sjezdovky směr dolní stanice, na permici máme cca 8jízd. Nahoře dáváme jedno, dvě piva a jedem dolu, je pravda že za tu dobu co tu jezdíme to máme nalítaný, ale je taky pravda, že ruce už dost bolej. Sjíždíme to ten den asi 3x a pak dáváme opět pivo na vrcholu klínovce.další cesta dolu, po tech pivech už jaksi ztrácíme ostych a pouštíme ji dolu celkem rychle, většinu cesty se vždy hlídáme, stavíme a měníme se kdo jede první a kdo za ním. Na spodku trati jedu já první, celou cestu sem slyšel čejkyna za sebou, ale dolu k lanovce už nedojíždí, kurva co je ??? zase píchnul? Nebo snad upad, rychle tlačím kolo směrem po trati, funím jak tlustokožec, ale každá sekunda je drahá, co když tam leží v bezvědomí, představuju si v hlavě ty nejhorší myšlenky, brr.pak ho v dálce vidím, stojí na svejch, sice osřenej a rozklepanej, ale chodí a hejbe se.samou radostí se musím jit rychle vysrat za nejbližší pařez.čejkyn má jen odřené koleno a lehce nyraženou pravou ruku ( to tvrdím já ) on si myslí že to bude asi nalomené. Pro ten den a vlastě i celou dovolenou ježdění končí.nahoře dáváme pivo, probíráme zážitky, děláme úsudek, že na Htčko je ta trať moc trěžká, ale nebylo by to špatný na fullu.na chatě rozebíráme kola, poklízíme a chystáme se na večer. Večer se hodně zachlastalo, my se loučili s dovolenou, pažout s radarem měly návštěvu tak taky byly veselý. Radar dotáhla mega velký paňáky citruse, čejkyn jelikož následujíci den řídil, pit moc nemoh, tak sem to vzal za něj, proběhlo seznámení s mistní mladěží, která na svůj věk se chovala slušně, poslouchala rodiče.ještě se stihla udělat společná fotografie s již na počátku zmiňovaným Lukášem Bauerem před jeho domem, kde si hrál s dětmi, pár fotek u dřevjených zvířátek, nebo s ježíškem na jeho cestě, fotka u posledního konzumu v čechách a pak hurá do adélky, kde sem se polil čajem a šlo se spát, ráno úklid pokoje, vše nacpat do krále a hurá směr ústí, kde sem podepisoval hypotéku na byt, kde nás majitel tak vomrdal, že bych mu nejradši strčil krumpáč do prdele, ale to je zase jinej příběh děcka, tak doufám, že počtení bylo dobrý, omluvte chyby v pravopisu, jsem jednoduchej.
1/3 reportu od čejkyna, zbytek dopsal kalfi
PS: Ještě jsem si vzpomněl. Byla to první dovolena s notebookem (dále jen NTB pozn. redaktora). Kalfík sehnal fakt dělo a tak jsme s sebou vezli spoustu empétrojek (ještě jsme vypalovaly a převáděly spousty hudby) a taky filmy, samozřejmě o bajkerech. Těšili jsme se, jak si po celým dnu ježdění zpříjemníme atmosféru na pokoji pořádnou muzikou. Jenže nastal problém, Kalfiho NTB nebral dévédéčka, což nám tolik nevadilo, máme přece hudby asi tak na měsíc, tak co. NTB sice přečetl MP3jku, ale POUZE jen jednu písničku. Tak že po každý písničce, se muselo k NTB a kliknout na další. DJ byl Kalfi a tak vydržel klikat na myšku asi tak 5minut a pak ho to přestalo bavit. Tak že celý týden bez muziku, ale se spoustou CSDs na pokoji :d
to byla jen taková vsuvka na pobavení
Váš Čejkyn