3DH Cup 2010 Meziboří
Tak jsem se rozhodl, že napíš(č)u report z 3DH Cupu a to z Meziboří. S Kalfim jsme se těšili, protože už jsme „matadoři“ byli jsme tam letos už po čtvrté. Celej tejden jsme se modlili aby vyšlo počasí, protože být tam celej den když prší, celkem nic moc. A nakonec, co se povedlo bylo počasí.
To, že při registraci čekáš hodinu a půl jak kokot, na to už jsme si s Kalfim zvykli, to je každej rok a každej rok na to nadáváme. Musím se ještě zmínit, že Kalfi byl trochu nervózní už při cestě do Mezáku, ne z trati, nebo ze závodu, ale měl respekt z lanovky, že to nevyjede. Taky měl ve své Felici vychlazený NEALKOHOLICKÝ, ano NEALKOHOLICKÝ piva, protože letos chtěl zajet dobrej výsledek, tak že prej nebude moc chlastat. Cesta byla v pohodě, při vjezdu na parkoviště do nás nacouval starej dědek v čepičce, protože kokot couval a koukal do předu. Asi ho překvapilo tolik lidí. Jak jsem říkal, registrace trvala hodinu a půl a potom smontovat kola, přidělat čísla, vypít NEALKOHOLICKÝ pivo a hurá na trať. Kalfi pořád nervózní z lanovky, já byl v roli rádce a říkal jsem, že všechno bude v pohodě, že to vyjede a hlavně že je večírek. Stojíme krátkou frontu na vlek, kecáme a Kalfi jde na řadu. Rovná kolo, chytá pomu, strká ji mezi nohy, poma jede, Kalfi stojí, zadní kolo ve vzduchu, pak strašná, ale fakt strašná rána, takovej hnusnej tupej zvuk, no prostě žuch a Kalfi leží, poma jede a já se trochu směju, ale spíš mám strach o Kalfiho, jestli se mu něco nestalo, protože dopad a hlavně ta rána byla hnusná. Kalfi vstává s úsměvem na tváři, vlekař, něco mluví, Kalfi rovná kolo, chytá se další tyče a už jede v pohodě. Nahoře se ho ptám, jestli je v pohodě a říká že jo. Tlačímě kola na start, malej kopec, já jsem zadejchanej jako svině ale co, letos poprvé stojim na kole. Trať sjíždíme do poloviny, kde odpočíváme, já mám pocit, že mi vyskočí plíce ale jinak cesta a trať dobrá, měl jsem větší strach, protože na kole jsem byl někdy před rokem. Nějak to sjedem dolů a jdeme na pivo. Myslím, že vypijeme dvě a dem se ještě jednou projet. Sjeli jsme to dvakrát a říkáme si, že to stačí, a hlavně se nesmíme vyčerpat a unavit. Tak dáváme další pivo, který bylo celkem dobrý, pak hnusný maso, který tam dělal nějakej vožralej chlap, maso nepropečený a studený, ale chleba byl dobrej. To se musí pochválit. Kalfi mrmlá, že už má dost piv, že už to cítí a že na vlek nejde a že si to nahoru vyšlape, aby to rozdejchal. Dáváme další pivo, Kalfiho přemlouvám, že se svezem, že určitě šlapat nebudu. Tak vyjedem na start, kde asi dvě hodiny čekáme na start a mezi tím, dáváme ještě jedno, nebo dvě piva v horní stanici. V tréninku trať sjedu bez pádu, akorát Kalfi padá v první zatáčce, že by piva? J no a pak si to už moc nepamatuju, ale vím, že bylo asi 16:00hod a ještě se nejelo první měřený kolo. Jak čuráci, sedíme na startu přes dvě hodiny a čekáme až se pojede a pořád nic. Tak na to serem, sjíždíme dolů po sjezdovce a jedem pryč. Musím říct, že tenhle rok byl nejhorší ze všech na které jsem společně s Kalfim byl. Organizace úplně strašná, trať byla hezká a dokázal jsem jí i sjet, tak že nebyla těžká. Z 3DH Cupu odjíždíme nasraný a zklamaný. Rozhodujeme se, že ještě sjedem na Komárku, trochu si zajezdit a zpravit náladu. Vyjíždíme z Mezáku a hned nás stavěj policajti. Myslím, že ve mně i v Kalfim dost zatuhlo, protože tohle jsme fakt nečekali. Kalfi poslušně zastavuje, když na něj mává policajt, vylejzá z auta a já taky a ani nevím proč. Kalfi, musí pro doklady do kufru a tam sou samozřejmě lahvový piva, sice nealka, ale sou tam. Policajt si jich nevšimnul a chce po Kalfim doklady. První co Kalfi vyndavá je doklad o dálniční známce, což policajt odmítá, že ho nezajímá, že v Mezáku dálniční známku nepotřebujou. Já se snažím udržet smích, a tak piju ze žlutý plechovky Big Shocka, aby si toho policajti nevšimli. Vše zkontroluje, Kalfiho pouští, sedáme do auta a frčíme pryč. Oba dva vysmátý jak leča, ale určitě se nám ulevilo. Na Komárku přijíždíme akorát, protože jede lanovka. Trať sjedem jen jednou, protože je celkem těžká a není pro nás zábavná. Cesta domů v pohodě, kecáme nadáváme na 3DH Cup a přemýšlíme, jestli pojedeme příští rok.
V ÚLU já du domů, protože je doma brácha a jeho žena a jejich dítě a Kalfi de ještě chlastat. Tak takový byl výlet na 3DH Cup. TEČKA
LC